Při kresbě/malbě podle skutečnosti je jednou z nejdůležitějších věcí „strefit“ proporce, tj. získat správný poměr délek předmětu tak, aby nebyl na papíře příliš široký nebo vysoký. Nejpoužívanější pomůckou je tzv. visování. Dělá se to tak, že vezmeme do ruky tužku či štětec (jako na obrázku), přivřeme jedno oko, natáhneme ruku v lokti, namíříme ji k měřenému předmětu a zjistíme, jak je předmět na tužce/štětci široký a jak vysoký. Je naprosto nutné, aby vzdálenost tužky a předmětu zůstala stejná. Proto nezapomeňte být při měření napřímení, ruku nataženou a všechny délky měřit ze stejného místa!
Dejme tomu že se dozvíme, že náš předmět má na výšku délku jednu tužku a na šířku tři čtvrtě tužky. Takže dostaneme poměr 4:3. A ten už můžeme jednoduše přenést na papír. Můžeme zase použít tužku, kterou nyní položíme na papír, naneseme jednu tužku na výšku a tři čtvrtě na šířku. Takto bychom kreslili předmět ve skutečné velikosti, pokud bychom použili dvě tužky na výšku a tužku a půl na šířku, kreslili bychom předmět se zvětšením 2. Jako pomůcku můžeme nakreslit rovnou obdélník, do kterého budeme objekt vkreslovat.
Vizování ale nemusíme používat jen na zachycení celkového poměru délek, ale velice schopným nástrojem je i pro zachycení vzdáleností jednotlivých bodů na předmětu. Např. celková výška předmětu jsou dvě tužky a pomocí visování zjistíme, že bod, který chceme nanést, je ve výšce jedné tužky – tudíž bude přesně v polovině.
Dále se dá zjistit i to, jestli je daný bod výše či níže než druhý bod. A to tak, že držíme souběžně s očima tužku, která protíná ten daný bod na předmětu. Pokud se druhý bod nachází nad tužkou, je i logicky výše nad prvním bodem a naopak. Toto je doopravdy neocenitelná pomůcka při kreslení např. očí nebo úst, snadno totiž tímto způsobem porovnáme vzájemnou polohu koutků očí nebo pusy.
Vizování můžeme použít i k měření úhlů. Prostě tužku natočíme ve směru linie, jejíž úhel potřebujeme zjistit, a pak ji pod stejným úhlem přiložíme na papír a sklon na něj překreslíme.
Zdroj: www.tutoriarts.cz