Dnes bych se chtěla ještě pár slovy vrátit k míchání zelené. V běžných sadách barev bývají obvykle dvě zelené: jedovatá hrášková a ještě jedovatější tmavá zelená. V minulém příspěvku jsme se zabývali tím, jak tyhle dvě jedovky upravit na něco přírodnějšího. Co když ale zelenou vůbec nemáme? Jak ji dostaneme?
Ze školy si určitě všichni pamatujete, že zelená se míchá z modré a žluté. Ale podívejte se na tenhle obrázek, kde jsem smíchala kadmium žluté světlé s ftalo modrou:
Vidíte, že zelená získaná z ftalo modré a kadmia žlutého je podobně jedovatá jako ty dvě z tuby. Co s tím?
Jedním z řešení je použít „špinavější“ modrou, třeba ultramarin, který má nádech do červena, takže výsledná zelená bude trochu lomenější:
Pokud bychom chtěli nějaký výrazně přírodnější tón, můžeme zkusit smíchat žlutou s umbrou:
No a v neposlední řadě velice neotřelých zelených tónů docílíme – pro mnohé asi překvapivě – smícháním žluté s černou:
Zejména poslední jmenovaná kombinace barev je hodně zajímavá, vyzkoušejte si ji v nějakém obrázku použít sami. Doporučuju.
Tady ještě pro porovnání všechny varianty pohromadě (pořadí umbra, černá, ultramarin, ftalo):
Mějte krásný den a malujte s úsměvem 🙂