Dnes bych vám ráda pověděla pár slov o malbě krajiny podle fotografií. Malovat podle fotografie má totiž své výhody, ale zároveň sebou nese i určitá nebezpečí.
Nespornou výhodou malby podle fotografie je to, že na práci máme dostatek času, nic nás nehoní – slunce se nemění, není nám zima ani vedro, nestojíme v mraveništi nebo ostružiní – zkrátka, je to komfortní.
Na druhou stranu právě tento komfort a dostatek času s sebou přináší i velké úskalí spočívající v tom, že můžeme mít tendenci příliš se upnout na detaily a nevnímat krajinu ve větších celcích. To má potom za následek, že se snažíme vypiplat na obrázku každičký list a unikne nám celek – celkový dojem, celkový prostor či světelná nálada.
Proto je určitě dobré vyzkoušet si i práci v plenéru, která je vždycky schématičtější, rychlejší, ale o to autentičtější a živější.
A když už malujeme podle fotografie, je fajn pokusit se k práci přistoupit úplně stejně, jako kdybychom stáli přímo v malované krajině. Kupříkladu si stanovit určitý časový limit, dokdy musí být obraz hotový – třeba dvě nebo tři hodiny. (Moje úvodní skica Křemelné vznikla za necelé 3 hodiny.) A pojmout i práci podle fotografie víceméně jako rychlou studii, jakou bychom dělali při práci v plenéru. Tím odbouráme ono hlavní úskalí malby podle fotografie – že máme nekonečně času a tudíž se můžeme piplat s detaily. Potřebujeme si navodit pocit, že čas na detaily nemáme. Tím netvrdímže se máme při malování nějak honit a stresovat, to vůbec ne, ale spíš si hned od začátku říkat, že děláme „studii“, nikoli „dokonalý obrázek“.
Paradoxem je, že výsledná studie bude určitě lepší než něco, s čím bychom si hráli mnohem déle. Bude totiž opravdovější. Bude vyjadřovat náš pocit z dané scenérie, nestane se pouhým otrockým popisem.
Schválně to vyzkoušejte a uvidíte. Pokud si na to netroufnete sami, můžete využít některý z mých kurzů, kde se na krajinomalbu zaměříme:
Krajina olejem – 14.3.
Krajina špachtlí – 15.3.
Malujeme vodu – 18.4.
Mějte krásný den a malujte s úsměvem 🙂
Hanka