Nedávno jsem na kurzu s účastníky narazila na to, jak je to s úběžníky, když domy nejsou v úhledných ulicích, ale leží náhodně „rozházené“ v krajině.
Tak jsem si řekla, že to vysvětlím i vám.
Situace vypadá nějak takto:
Každý domeček má svůj vlastní úběžník nebo dva úběžníky – podle toho, jestli se na něj koukáme tak, že máme některou z jeho stěn rovně proti sobě (= pak má jeden úběžník jako domeček vlevo nebo kostel na kopci), nebo jestli máme proti sobě jednu jeho hranu (= pak má úběžníky dva jako dům vpravo).
No a každý z těchto jednotlivých úběžníků leží na přímce, která se nachází ve výšce našich očí (to je ta čára označená červeným symbolem oka). Je jedno, jestli dům leží nad námi na kopci, na naší výškové úrovni nebo v údolí, jeho stěny se zkrátka sbíhají do výšky našich očí.
To, kde přesně se jednotlivé úběžníky na zmiňované přímce nacházejí, je dáno tím, jak přesně jsou domy vůči nám natočené. (Když popojdeme o kus do strany, úběžníky se posunou.) Přesnou polohu jednotlivých úběžníků musíme odpozorovat přímo v terénu nebo na fotce, podle které malujeme.
Pokud máte s perspektivou problém, doporučuju vaší pozornosti kurz Město z ptačí perspektivy nebo některý jiný z mých živých kurzů, na kterých vám mohu vše ukázat osobně.