Dnes bych vám chtěla povědět pár slov o tom, jak se dá malovat sníh. Na kurzech se totiž často setkávám s tím, že účastníci mají tencenci malovat sníh zkrátka bílý (protože sníh přece bílý je, ne?) a stíny na něm jakési šedé. Výsledný obrázek pak ovšem působí zcela nudně a nezajímavě. Co tedy s tím?
Především si je potřeba uvědomit, že stín na sněhu je i v reálu namodralý či nafialovělý – mrkněte na tuhle fotku naší zahrady:
Vím, že ji mobil trochu „přibarvil“, ale kdyby v těch stínech modrá vůbec nebyla, určitě by ji tam vykouzlit nedokázal.
No a jelikož úkolem malíře je také trochu realitu přibarvovat a přehánět, aby byla zajímavější ( 🙂 ), stín na sněhu by měl být vážně modrý či fialový, podobně jako na té fotce Naproti tomu ke zdůraznění světla na sněhu lze s úspěchem použít různé nažloutlé, naoranžovělé či narůžovělé odstíny.
Jen se podívejte na následující dva obrázky mého „zimního“ oblíbence Aldro Hibbarda, ze kterých jsem schválně vytáhla různé barevné plošky, abyste si mohli skutečně naplno uvědomit, jaké barvy v nich jsou:
Na druhém obrázku nejsou světla vlastně ani moc žlutá, ale přesto působí velmi „sluníčkově“ díky narůžovělému zabarvení. Do žluta je vlastně jen jediná plocha, a to ta před oranžovým domkem:
No a abyste neměli pocit, že takhle barvy přehání jen Hibbard, mrkněte ještě na ten úžasný úvodní akvarel, který jsem objevila někde na netu. I u něj platí, že stíny jsou modré až nafialovělé a světla nejen bílá, ale i narůžovělá a nažloutlá:
Schválně zkuste – až zase napadne sníh a bude sluníčko – vyrazit někam ven a pozorovat stíny někde u keřů nebo u lesa. Když se trošičku soustředíte, zjistíte, že jsou vážně modré. A když pak mrknete zpátky na osluněný sníh, bude vám připadat nažloutlý.
No a potom už nezbývá, než tyhle nové zkušenosti aplikovat ve vlastních obrázcích. Přeju vám hodně zdaru při zimním tvoření a pokud byste chtěli zimu zkusit namalovat společně, doražte za na některý z mých kurzů.
Mějte krásný den a malujte s úsměvem,
Hanka