Pokud jste u mě byli někdy na kurzu, množná jste ode mě slyšeli větu „Uměním umělce je i umět přestat“.
To je totiž velká pravda. Spousta lidí říká, že obraz jeden den „dokončí“, a pak kolem něj ale ještě měsíc nebo i déle krouží a tu dodělá čárečku, tam dodělá tečku, tu něco smaže, tam něco přidá. A mnohdy tím obrázek třeba i zkazí, protože výsledek pak vypadá moc dokonale, moc vyumělkovaně.
Ony totiž všechny ty nedokonalosti dodávají obrazům onen punc uměleckého rukodělného výtvoru a když ho těch nedokonalostí zbavíme, obrázek se najednou stává studeným, sterilním, nicneříkajícím. Je proto mnohem zajímavější, když necháme obrázek vlastně tak trochu nedodělaný, protože pak může divákovi říct trochu i něco o nás samých. Dokonalá vymazlenost vůbec není zapotřebí, mrkněte třeba na tento obrázek vlčího máku:
Je prostě nádherný, autentický, šmrncovní.
Takže pokud máte tendenci usilovat o absolutní dokonalost svých výtvorů, zkuste pro jednou tohle nutkání překonat a vyzkoušet si něco „odfláknutějšího“. Uvidíte sami, že to vůbec není špatné. Velkou výzvou je najít si na internetu nějaký opravdu jenom „nahozený“ obrázek a pokusit se ho VOLNĚ napodobit. Slovo volně je opravdu důležité, často se na kurzech setkávám s tím, že účastníci si vezmou takovouhle letmo namalovanou předlohu, a pak se snaží křečovitě napodobit každý tah původního autora. Tím se ale úplně vytrácí autenticita. Lepší je zkusit namalovat pouze jakýsi svůj dojem z původního díla.
Takže to je moje výzva pro vás pro nadcházející dny. Vyzkoušejte.
Mějte se krásně a pokud vám to nepůjde, můžeme to společně vyzkoušet na některém z mých kurzů.