Na trhu najdete celou řadu typů pastelů – tvrdé, olejové, suché, v tužce – a každý z těchto typů má své jedinečné vlastnosti a specifika. V tomto článku se s nimi seznámíme, abyste věděli, co všechno byste měli zvážit, když si budete pastely kupovat.
Pastely jsou úžasné v tom, že jimi dokážete vytvořit nádherně barevné obrazy bez použití štětců, vody nebo ředidel. Stačí vám jen krabička pastelů, blok s papíry a fixativ (nebo lak na vlasy) a můžete vyrazit do terénu a začít tvořit. Nemusíte s sebou tahat žádné hromady těžkých věcí. Práce s pastely je navíc velice rychlá – žádnou jinou technikou nedokážete tak rychle vytvořit pěkně sytě barevný obraz jako právě s nimi.
Pastely se vyrábějí podobně jako křídy smícháním suchého pigmentu a malého množství pojiva v hustou hmotu, která se vytvaruje do tvaru tyčinek a nechá se uschnout. Díky tomu, že obsahují veliké množství pigmentu, dávají tak intenzivní barvy jako málokteré jiné médium.
I když jsou velmi „obyčejné“, jejich použití je velmi univerzální. Jak uvidíte níže, existují čtyři základní typy pastelů, které můžete použít celou řadou způsobů a docílit mnoha různých efektů. Suché a olejové pastely mají máslovou nebo voskovou texturu, která umí vypadat podobně jako třeba olejomalba. (Mimochodem, když pomocí pastelů zabarvíte celou plochu podkladu, jde vlastně o MALBU pastelem. Pokud si ale pořídíte tvrdší pastely, kterými se dají dělat tenčí čáry a preciznější detaily, a necháte části podkladu prosvítat, pak vytvoříte KRESBU pastelem.)
Díky této univerzálnosti můžete pastely použít ke ztvárnění celé řady témat a žánrů:
Aby vám pastely pěkně barvily, je dobré investovat do kvalitní sady. Levné barvy obsahují více pojiva a méně pigmentu, takže hůř barví a nedocílíte s nimi tak pěkných výsledků. Takže doporučuji – určitě si pastely nekupujte v žádné akci v hypermarketu :-).
Pastely se sice dají celkem pěkně míchat, ale přesto se nemísí tak snadno jako tekuté barvy. Proto se vyrábějí v široké škále barev.
Dají se koupit buď v sadách, nebo jednotlivě. Pokud s pastely začínáte, pravděpodobně nevíte, jaké barvy byste asi upotřebili nejvíc a jaké třeba vůbec, takže je lepší koupit si pro začátek sadu a k ní si postupně podle zkušeností z praxe dokoupit odstíny, o kterých budete cítit, že je potřebujete. Každopádně si kupte spíše větší sadu – alespoň 24 barev, lépe 36 nebo i více.
Jak už jsem zmínila, existují čtyři hlavní typy pastelů: suché (někdy též nazývané měkké nebo prašné), tvrdé, olejové a pastely v tužce. Všechny jsou tvořeny velkým množstvím pigmentu ve tvaru tyčinky, ale liší se druhem pojiva, díky kterému pigment drží pohromadě.
Suché pastely, tvrdé pastely a pastely v tužce používají všechny jako pojivo gumu či pryskyřici a díky tomu se dají vzájemně mísit a používat společně v jedné malbě či kresbě.
Na druhou stranu olejové pastely používají jako pojivo olej a vosk, což jim propůjčuje unikátní texturu podobnou olejomalbě, ale zároveň to znamená, že se nedají mísit s ostatními typy pastelů.
Pojďme se teď na jednotlivé typy pastelů podívat blíže.
Suché pastely jsou tradiční a zároveň nejčastěji používané pastely. Vyrábějí se ve formě válcových tyčinek, které obsahují pigment ve vysoké koncentraci a jen nepatrné množství pojiva (gumy). Díky tomu jsou velmi křehké, ale zato mají nádherně intenzivní barvy.
Díky své křehkosti a práškovité textuře se dobře mísí (k míchání a roztírání se používají prsty :-), takže komu nevyhovuje představa, že bude mít zamazané ruce, nebo kdo má suché ruce či ekzém, suché pastely pro něj asi nebudou dobrá volba) a vrství a dobře se s nimi docílí efektů podobných malbě. (Pamatujte na to, že při práci s nimi vzniká velké množství barevného prášku, takže si zakryjte stůl nebo si – kreslíte-li venku na klíně – vemte staré oblečení. Barvy jdou většinou vyprat, ale znáte to…) Pomocí jejich hran můžete kreslit i jemnější linie, ale většina umělců používá na detailnější práci tvrdé pastely nebo pastely v tužce.
Suché pastely se vyrábějí v široké škále barev – nejširší ze všech typů pastelů – někteří výrobci nabízejí až 500 odstínů!
Každý výrobce používá trošku jinou výrobní recepturu, což má vliv na to, jak snadno pastely malují, jak moc se drobí a jak snadno se lámou. Možná budete muset chvilku experimentovat, než najdete značku, která vám nejlépe vyhovuje. Já osobně používám Extra Soft Pastels od Koh-i-nooru. Připadají mi v porovnání cena-výkon jako lepší volba než mnohé renomované zahraniční značky.
Tvrdé pastely se vyrábějí ze stejných ingrediencí jako pastely suché, ale obsahují více pojiva a méně pigmentu. Následkem toho nemají tak intenzivní barvy, ale zato se tak snadno nedrobí a nelámou.
Díky tomu se hodí ke kresebnějším technikám – můžete s nimi nakreslit i tenčí linie a drobnější detaily. Obvykle bývají hranaté a dají se seříznout nožem do špičky. Větší plochy nakreslíte naplocho.
Pomocí tvrdých pastelů můžete nakreslit celý obrázek, ale většina umělců používá tvrdé pastely spíše v kombinaci s měkkými – na úvodní skicu a pak v závěru na drobné detaily.
Tvrdé pastely se nevyrábějí v tolika odstínech jako měkké, ale i tak jich výrobci mají poměrně dost.
Pokud se rozhodujete mezi tvrdými a měkkými pastely, záleží na tom, o jaké technice uvažujete. Pro úplné začátečníky doporučuji investovat spíše do měkkých. K nim si přikupte pár jednotlivých tvrdých pastelů na vyzkoušení a na malé detaily.
Osobně používám tvrdé pastely Gioconda opět od Koh-i-nooru.
Pastely v tužce jsou skvělé na detailní práce. Používají se podobně jako běžné tužky nebo pastelky, jen s tím rozdílem, že ve dřevě nenajdete tuhu, ale tenkou tyčinku pastelu o tvrdosti někde mezi tvrdými a měkkými pastely.
Pastely v tužce jsou samy o sobě poměrně univerzální a dají se použít samostatně, ale mnoho umělců je používá v kombinaci s jinými typy pastelů (kromě olejových). Mísí se úplně stejně jako ostatní typy pastelů a údajně se s nimi dá pracovat i za mokra (nezkoušela jsem). Můžete je ostřit (žiletkou nebo nožem, ořezávátko obvykle nefunguje – pastel se láme) a kreslit přesné detaily nebo naopak čáry rozmazávat. Mnoho umělců je používá také na prvotní náčrty.
Jsou hodně pohodlné, protože z nich není tolik prachu a nepořádku jako z měkkých pastelů. Můžete s jejich pomocí bez velké přípravy a následného úklidu vytvářet rychlé, spontánní kresby, a přesto si užívat příjemného charakteru pastelů. Takže pokud se vám nelíbí představa umazaných rukou, pastely v tužce jsou dobrá volba.
Většina výrobců nabízí kolem osmdesáti odstínů pastelů v tužce, které si opět můžete koupit individuálně nebo v sadách. Doporučila bych začít zakoupením malé škále jednotlivých odstínů, na kterých si práci s pastely v tužce vyzkoušíte, a později si třeba koupit větší sadu nebo větší vlastní škálu barev. Osobně vám žádné pastely v tužce nedoporučím, neb je nepoužívám, takže by to byla neověřená rada a takové bych nerada dávala.
Pokud se vám líbí charakter a univerzálnost olejových barev, ale zároveň nemáte rádi zápach terpentýnu a nelíbí se vám, že byste potřebovali tolik nejrůznějšího vybavení, pak si olejové pastely zamilujete.
Olejové pastely mají obvykle formu válcovitých tyčinek podobně jako suché pastely, jen jejich pojivem není guma, ale vosk a olej. Tento zdánlivě nepodstatný rozdíl jim propůjčuje specifickou konzistenci a vlastnosti, které ostatní typy pastelů nemají.
První rozdíl spočívá v tom, že olejové pastely se nedrobí, nerozmazávají, nelámou a nepráší. Přesto obsahují podobně vysoké množství pigmentu a dávají jasné, intenzivní barvy.
Jsou také stabilnější než suché pastely a nevyžadují fixativ, takže se obrázky snáze transportují.
Od ostatních pastelů je odlišuje také to, že mají voskovou konzistenci. Dají se roztírat po podkladu podobně olejová barva a dají se jimi vytvářet tlusté tahy máslovitého charakteru. Můžete je roztírat rukama nebo s pomocí štětce a terpentýnu.
Proč jsou tedy populárnější suché pastely? Olejové pastely se na rozdíl od suchých pastelů tak dobře nemíchají a nejsou kompatibilní s dalšími typy pastelů. To znamená, že detailní práce jsou poněkud obtížné, a proto se olejové pastely hodí na větší díla.
Olejové pastely si můžete podobně jako jiné typy barev koupit v umělecké a studiové kvalitě, jednotlivě nebo v sadách. (Podotýkám, že levné barvy mívají spíše konzistenci školních voskovek a o roztírání, o kterém jsem před chvílí mluvila, si můžete nechat zdát. Osobně se mi nejvíce osvědčila značka Sennelier (viz obr. výše), tyto pastely jsou nádherně měkké a dobře se s nimi pracuje.) Výrobci obvykle nabízejí výrazně méně odstínů než u suchých pastelů – většinou kolem osmdesáti.
Tak to byly základní informace o pastelech. Doufám, že vám pomohou v rozhodování o nákupu, a přeju příjemné tvoření.
Pokud byste si chtěli pastely osahat a získat podrobnější informace o práci s nimi, doporučuji vaší pozornosti kurz Suchý pastel, odkud si i začátečník odnese takovéhle krásné obrázky: