Dnes bych se ráda zmínila o několika nejčastějších chybách, kterých se dopouštíme při šrafování.
1. Spěch
Hlavní a největší chybou je spěch. Klíčem k úspěchu při šrafování je nespěchat. (S výjimkou rychlých skic, kde to k tomu patří – jako je třeba ta na úvodním obrázku.) Spěch výrazně zhoršuje kvalitu našich tahů, které se pak z čar stávají jakýmisi neúhlednými klikyháky. Šrafura by měla být úhledná:
Takže při šrafování zkuste cvičit svou trpělivost a pokud máte pocit, že už dlouho děláte jeden typ tahů a už vás to nebaví, přesuňte se jinam, kde budete využívat jiné tahy a dokážete se na práci znovu soustředit. Kupříkladu místo trámů na domě se začnu věnovat smrkům u domu:
2. Nekonzistentnost
Obrázek by měl působit jako celek jednotně, proto se snažte o jdnotnost svých tahů co do délky, tloušťky, směru apod. Nekonzistentnost působí neúhledně a navíc mate oko diváka – například tenhle válec nevypadá zrovna geniálně plasticky:
Tyhle dva vypadají mnohem líp:
3. Nepromyšlenost tahů
I když na kurzech pořád mluvíme o tom, že kreslení/malování by mělo jít z člověka tak nějak samo, při šrafování je dobré občas trošičku mozek zapojit a zamyslet se nad tím, co přesně chci tím či oním tahem říct. Co chci vyjádřit tahy, které právě dělám? Kreslím teď texturu, nebo stín?
Když se podíváte na následující válec, zjistíte, že si nejste jisti, jestli čárky na něm mají vyjadřovat stín, nebo to, že je válec potažen nějakou chlupatou látkou:
Důležité je také nepřetahovat přes obrys, protože to opět působí jako chlupy:
Tak to bylo pár základních doporučení pro šrafování. Určitě si je vyzkoušejte, doufám, že vám pomohou ;-).
Pěkný den,
Hanka