Stínování složitějších ploch

V jednom ze svých ebooků se věnuji stínování jednoduchých geometrických těles – koule, válce, kuželu, jehlanu, krychle. Dnes bych vám chtěla říct pár slov o tom, jak z těchto jednoduchých tvarů skládat tvary složitější a napojovat je na sebe.

Základní principy napojování tvarů na sebe si ukážeme na napojení rovné a zaoblené plochy.

Představte si rovný kus papíru. Na něm světlo přechází ve stín postupně, formou gradientu:

Teď si představte pak papír mírně stočený. Ten vypadá asi takhle:

A teď je dejte dohromady:

Když se na obrázek podíváte, zjistíte, že v místě napojení obou tvarů je nakreslený vlastně celkem výrazný stín. Tomuto stínu říkáme akcentační – je to stín, který nám v kresbě umožní zdůraznit ono rozhraní mezi dvěma plochami. Tento akcentační stín přidáme všude tam, kde chceme oddělit tvar od tvaru, tzn. říct, že tady jeden tvar končí a druhý začíná nebo že jeden tvar je předsazený před jiným. Přidáváme ho těsně vedle rozhraní obou tvarů, vždy na zastíněnější resp. zadnější z obou ploch, které se na rozhraní stýkají.

Vyzkoušet to můžete třeba na skládačkách z papíru – ideálně uhlem, tím je zkoumání světla a stínu výrazně rychlejší než tužkou:

Jinak připomínám, že pokud byste chtěli na zdokonalování své techniky kresby pracovat i jinak než sami individuálně, můžete za mnou dorazit na některý z mých kurzů.

A mimochodem, pravidlo o akcentačním stínu platí samozřejmě úplně stejně i při malbě – mrkněte na tuhle mou tajemnou růži, na té je to hezky vidět:

Pokud byste si chtěli malbu růže vyzkoušet na vlastní kůži, doražte na kurz Květy olejem.

Mějte krásný den a malujte s úsměvem,

Hanka