Tak jsme se včera vrátili od moře. Bylo to super, jen jsem si vzala málo knížek ;-). Ale díky tomu jsem zas měla čas pozorovat lidi na pláži nebo u bazénu a zavzpomínat na dobu, kdy jsem každé úterý chodila skicovat pohybové studie, a kreslit si je. (Ještě že jsem si nedávno koupila nový blok na kreslení.)
Musím tedy říct, že lidi na pláži se strašně hýbou, mnohem víc, než modelka, která na pohybovkách stojí v jedné póze od dvou třeba až do patnácti minut! Tahle paní kupříkladu pořád šmejdila nohama:
A tahle zhroucená maminka se brzy zvedla a šla opečovávat své děťátko:
Zato tahle slečna byla vzorná, mobilila a vydržela v klidu celkem dlouho:
Někteří lidé ale zůstali v klidu třeba jen minutu, takže skica je třeba velmi letmá:
Přesto určitě stálo za to si ji vyzkoušet začít. Po dlouhé době jsem si znovu uvědomila, jak je důležité naučit se pár letmými tahy zachytit to podstatné z pozice, v níž se tělo kresleného objektu nachází. Nejprve nahrubo, spíše geometricky, a teprve později dodat podrobnější detaily. Na předchozím obrázku je to krásně vidět. Sedící postavy jsou opravdu načrtnuté pár tahy, a přesto je skvěle poznat, jak přesně seděly.
Myslím, že pohybovky jsou moc dobré cvičení právě na to, aby kreslíř začal vnímat to, co je opravdu podstatné. Schválně si to vyzkoušejte sami. Nemusíte kvůli tomu jet k moři. Stačí vyrazit někam do parku, sednout si na lavičku a pozorovat lidi kolem sebe. Vyhlédněte si někoho, kdo vypadá, že aspoň chvíli vydží nehybně, a honem se ho pokuste zachytit. Když se pohne, nevadí – dodělejte, co si pamatujete, a vrhněte se na dalšího. Čím víc takových obrázků vyzkoušíte nakreslit, tím vám to samozřejmě půjde lépe od ruky, takže i kratičká skica bude propracovanější.
Přeju vám v tom hodně zdaru a radosti.
Hanka