Přistihla jsem se, že když se mi něco nedaří, mívám tendenci svalovat vinu na své okolí. Znáte to také? Nejspíš ano. Když v něčem neuspějeme, často jsou nám jasné všechny „příčiny“ neúspěchu a míváme podle svého přesvědčení dokonce i nepřekonatelná alibi objasňující, proč jsme právě my tak neúspěšní. Některé tyto výmluvy jsou chytré a lze je i „objektivně“ zdůvodnit.
Jistý známý analytik, který studoval lidské charaktery, sestavil seznam nejběžněji užívaných výmluv. Pozorně si je přečtěte a zkoumejte, kolik těchto výmluv používáte ke své obhajobě.
- KDYBYCH neměl ženu a děti…
- KDYBYCH měl peníze…
- KDYBYCH měl dobré vzdělání…
- KDYBYCH dostal práci…
- KDYBYCH tak měl čas…
- KDYBY doba nebyla tak zlá…
- KDYBY mi ostatní rozuměli…
- KDYBYCH se nebál, co řeknou lidi…
- KDYBYCH jen byl mladší…
- KDYBYCH si mohl dělat, co chci…
- KDYBYCH tak potkal „ty pravé lidi“…
- KDYBYCH neměl smůlu…
- KDYBYCH – A TO JE BYCH ZE VŠECH NEJVĚTŠÍ… kdybych měl odvahu vidět se takový, jaký skutečně jsem, přišel bych na to, co se mnou není v pořádku a napravil bych to. Pak bych snad měl naději těžit ze svých chyb a poučit se ze zkušeností jiných. Něco dělám špatně, neboť jinak bych teď byl tam, kam bych se dostal, kdybych věnoval víc času rozboru svých slabostí a méně času vymýšlením alibi na jejich omluvu.
Moje nejoblíbenější výmluvy jsou čas a děti. A jak jste na tom s výmluvami vy?
Zdroj: tvujzivot.cz