Tak jsem dneska z knihovny po dlouhé době vytáhla Příručku Mesiáše od Richarda Bacha. Otevřela se mi na stránce, kde se říká:
Tvůrčí mysl dává do souvislostí nezvyklé věci, totéž dělá i bláznivá hlava. Tvůrčí mysl dává věci do souvislostí neobvyklým způsobem, který svědčí o proniknutí do jejich podstaty.
Tak přemýšlím…
… jestli jsem spíš hlava tvůrčí, nebo ta bláznivá. V poslední době mám pocit, že mi v životě nějak něco uniká, takže spíš se kloním k té druhé variantě. Nic moc se mi nedaří, musím vynakládat obrovské úsilí, aby věci fungovaly, nic neplyne, všechno jde tak nějak ztuha…
Vlastně – když o tom takhle dumám – mám dojem, že se to trošku zlepšuje, když se to snažím víc pouštět a nelpět tolik na výsledku. Tedy abych byla přesná, na MATERIÁLNÍM výsledku. Zdá se, že je důležité, aby mě to, co dělám, bavilo a naplňovalo, a hmotný výsledek v podobě finanční odměny byl takovou třešinkou na dortu (Vesmíre, abychom si rozuměli, tím nemyslím nějakou NEPODSTATNOU třešinkou NAVÍC, myslím DŮLEŽITOU a PODSTATNOU třešinkou, ale ne hlavním důvodem, proč to dělám.)… No jo, no… v některých případech to jde, někde je to horší. Jak třeba zlepšit svůj pocit ze svých nedávných finančních a dalších hmotných ztrát?
Ptám se znovu Příručky Mesiáše a dostávám odpověď:
Omyly neexistují. Události, které přivoláváte, byť jakkoli nepříjemné, jsou nezbytné k tomu, abyste se naučili, co se naučit potřebujete. Každého kroku, který učiníte, je třeba, abyste se dostali tam, kam jste se rozhodli dojít.
Cože?!?! Ach jo. V naději, že najdu něco, co předchozí tvrzení dementuje nebo aspoň zamíří mimo mé neoblíbené téma přijetí, plynutí a odevzdání se versus kontroly, s povzdechem otevírám Příručku potřetí a ejhle, vykoukne na mě:
Existuje důvod, proč jste si to, co se kolem vás děje, sami zvolili. Vytrvejte, žijte, jak nejlépe umíte, a zanedlouho to pochopíte.
(!!! To mám z toho, že jsem to chtěla očůrat!!!)
Radši už se na nic dalšího neptám, rozhoduju se, že jsem teda radši hlava tvůrčí, beru štětce a navzdory pozdní hodině jdu tvořit. Mějte se.
P.S. Když jsem se zvedala od stolu, příručka Mesiáše mi spadla na zem a otevřela se na stránce, která říká:
Naslouchejte svému životu. Ukazuje vám vše, co potřebujete vědět o tom, kým se můžete stát.
Zdá se, že tomu neuniknu. Všechno, co se děje, se děje správně, a nezbývá mi, než s tím plynout. Uááá!!!
A co vy, plynete, nebo kontrolujete?
P.P.S. Mimochodem, Příručka Mesiáše je naprosto senzační kniha plná úžasných myšlenek. Pokud ji neznáte, doporučuju. Můžete si ji napoprvé přečíst v kuse, potom funguje tak, že ji zkrátka náhodně otevřete a najdete tam myšlenku, kterou zrovna v dané chvíli potřebujete slyšet. Občas je to milé ujištění, jindy dobrá rada, někdy taky pořádná pecka mezi oči jako třeba teď ;-).