
Krásný den vám všem, moc vás zdravím a doufám, že tuhle dobu nevnímáte jako omezení, ale že vidíte příležitosti, které nám otevírá: příležitost být více se svými blízkými, spojit se více s přírodou, vnímat více sami sebe, nebo třeba možnost věnovat se více rozvoji sebe sama. Říkala jsem si, že možná budete mít víc času na své koníčky...

Často se mě lidé ptají, jak mají docílit toho, aby jejich obrazy vypadaly realističtěji. Osobně si myslím, že pokud malujete nějaký reálný výjev, měl by být váš obraz určitě do nějaké míry realistický, bez ohledu na to, v jakém ho malujete stylu. Jinak by se divák těžko domýšlel, co jste to vlastně namalovali. Zároveň je podle mého ale...

Dnes bych vám ráda pověděla pár slov o malbě krajiny podle fotografií. Malovat podle fotografie má totiž své výhody, ale zároveň sebou nese i určitá nebezpečí. Nespornou výhodou malby podle fotografie je to, že na práci máme dostatek času, nic nás nehoní – slunce se nemění, není nám zima ani vedro, nestojíme v mraveništi nebo ostružiní – zkrátka, je...

Právě jsem dodělala novou anděličku na téma „Mám se ráda taková, jaká jsem“, a při té příležitosti jsem si uvědomila, že jsem vám už nějakou dobu chtěla napsat pár slov o technice, kterou andělky dělám. Andělky jsou totiž jediné obrázky, které maluju akrylovými barvami. Proč? Protože akrylové barvy nejsou na rozdíl od olejových barev mastné, a tudíž skýtají nesčetné možnosti,...

Také jste už někdy „dojeli“ na to, že jste malovali na čisté bílé plátno a když jste domalovali pozadí, barvy najednou začaly působit úplně jinak a obraz jste museli od základu předělávat? Proč se to stává? Na vině je simultánní kontrast. Simultánní kontrast je pojem označující způsob, jímž se navzájem vizuálně ovlivňují sousední barvy. Žádná barva na obraze totiž nikdy není...

Umíte malovat bílé předměty? Možná si na první pohled říkáte, že na tom nic není, ale malovat bílé předměty je těžší, než si myslíme. Začátečník často sáhne prostě po tubě bílé barvy, ale pak se diví, proč jeho sněženky či bledule vypadají tak nudně, ploše a neživě. Proč to tak je? Je to proto, že není bílá jako bílá....

Dnes bych vám ráda předala jeden ze svých poznatků o krajinomalbě. Hodně často se setkávám s tím, že začátečníci chtějí malovat nějaký široký rozhled, obrovský lán krajiny s tisíci detailíčků – třeba takový jako na následujícím obrázku – a pak jsou nešťastní z toho, že tu scenérii neumí ani zjednodušit, ani namalovat dostatečně propracovaně. Co s tím? Řešením je začít s menšími výseky...

Už mnohokrát jsem na internetu viděla obrazy zcela každodenních věcí, naaranžovaných a namalovaných tak, aby vzniklo jakési moderní zátiší. Tahle „každodenní“ zátiší jsou alespoň pro mě hodně okulibá a nadto často velmi vtipná. Dlouho, předlouho jsem je jen platonicky obdivovala, ale před pár dny jsem se rozhodla, že si jedno takové taky namaluju. Rozklepla jsem do misky dvě vajíčka...

Onehdá jsem si malovala pro radost takovou malou rychlovku – studii zátiší s paprikou – a při té příležitosti jsem si uvědomila, jak je důležité nebát se velkých štětců a důrazných, expresivních tahů. A jak je důležité dělat každý tah sebevědomě a rozhodně, s přesvědčením, že ho na obrázku opravdu chci. Obrázek nahoře má rozměry 30×30 a malovala jsem ho celý plochými štětci...

V průběhu letošního léta jsem si uvědomila, jak obrovským darem je umět malovat: máte šanci dokumentovat svůj život opravdu osobitým a kreativním způsobem. Fotografie jsou super, ale malbou máte možnost zachytit to, jak svět vidíte jen a jen vy. Když někam jedete, můžete si tam vytvořit rychlou studii scenérie, která vás zaujme, a v této studii si můžete...